ÚvodO čivaváchChovné fenkyOdchovyŠtěňataFotogalerieKontakt
O ČIVAVÁCH
 

Původ plemene: Mexiko
Vznik plemene: starověk

Jméno dostala podle mexického státu Chihuhua, odkud byla poprvé přivezena do USA.

Původ čivavy je zahalen tajemstvím. Jedni se domnívají, že se malí psi dostali do Ameriky s armádou Hermanda Cortése v roce 1519, jiní soudí, že je dovezli čínští obchodníci dříve, než dorazili Evropané. Pravděpodobnější je však mexický původ čivavy, která nese některé rysy větších indiánských plemen (tečiči). Poprvé byla dovezena do USA v roce 1850.

Celkový vzhled

Půvabný, živý, rychle se pohybující malý pes s rozpustilým výrazem, kompaktní a s kvalitami povahy připomínající povahu teriéra. Pro znalce psí povahy je odvolání na ,,podobnou teriéří" jasné, ale pro ty ne příliš seznámené s teriéry - znamená to ohromné srdce, odvaha, houževnatost a vysoká inteligence.

Charakteristika

Jeden z nejpřesvědčivějších plemenných znaků je to, že pes uctívá svého majitele jako boha, to je zvláštností jeho povahy. Čivava dává přednost lidské společnosti před svým vlastním druhem. Čivava je neuvěřitelně oddaný přítel. Jste její svět, ne protože se bojí být sama, jak to dělají některá společenská plemena psů, ale protože si z vás udělala střed svého vesmíru, to je znak plemene! Hledání slunečního světla je další chování, které je u tohoto plemene značně rozvinuté.

Temperament

Je popisován jako živý, horlivý a inteligentní. Čivava je vskutku neustále šťastná. Jestliže vypadá smutná, je buď oddělená od své milované osoby, nebo je nemocná.
 

Zkráceně: Čivava je malá jen z jednoho hlediska. Je odvážná jako doga, přiměřeně silná jako mastif a čilá a atletická jako dobrman. Její tělo se vejde do dlaně vaší ruky, ale je v něm ukryto srdce tak velké a silné jako grejhaunda a její schopnost naprosté oddanosti a poslušnosti vůči určité osobě nepřekoná žádné zvíře na světě! Jak obrovský dar pro lidstvo je!

 

Víte, že

. . . čivavy zbožňují slunce a budou se slunit hodiny a hodiny?
Budou hledat každý hřejivý sluneční paprsek, zvláště když jsou drženy uvnitř domu.

. . . jestliže pracujete a pes je doma sám, musíte mít více než jednu čivavu?
Čivavy více než jiná plemena vyžadují společnost.

. . . čivavy jsou také spolehliví a vynikající hlídací psi?
Cizího ve svém teritoriu budou důrazně vyzývat k odchodu.

. . . nic není horšího než hlídací pes, který štěká na sousedovu kočku?
Když čivava štěká, důvod si zaslouží vyšetření.

. . . velmi rády spí přikryté oblečením nebo pokrývkou a budou se dokonce
snažit zahrabat se mezi polštáře, aby se cítily přikryté.

. . . hlavním poznatkem je, že čivava je nejpřizpůsobivější plemeno
Déšť nebo žár, horko nebo chladno, jejich termostat pracuje dokonale.
To by nás nemělo překvapovat, v poušti je sálavé horko během dne, ale
teplota může v noci klesnout i pod bod mrazu.

 . . . čivavy jsou obdarované silným imunitním systémem
a jsou celkově otužilé.
Přesto , ale vyzývám k opatrnosti, zdravý rozum musí zvítězit.

 . . .čivavy velmi dobře snášejí své vlastní plemeno a dva nebo více samců
mohou být pospolu, ačkoliv jim možná budete muset odpustit
trochu značkování, až začnou feny hárat.

 . . . budete-li chodit z místnosti do místnosti, nemusíte
svého malého přítele hledat.
Jestliže ho nevidíte, je to proto, že je přímo za vašimi patami a čeká,
aby viděl, kam půjdete příště.

. . . standard popisuje živého, rychle se pohybujícího malého psa,ale
všichni tak drobní psi musí být rychlonozí, aby se vyhnuli tomu, že
na ně někdo šlápne !

. . . čivava se pohybuje s ,,ostrou,silnou akcí"
nikdy se jen tak neprochází jako pekinéz.
Čivava rázuje, protože je to pes zaměstnaný vzrušujícími věcmi, které
se dají dělat, a ať už je na cestě kamkoli,
 nenechává nikoho na pochybách, že vlastní každý centimetr této cesty!

. . . čivava by měla být skvělý atlet.
Když vykročíte do zahrady, měla by se uvolnit ke krátkému prozkoumání
a označení svého teritoria.
Určitě by měla být schopná udržet s vámi krok na delších vycházkách.

Převzato z knihy ,,ČIVAVA" - Barbara J. Andrewsová

 

Dlouhosrstá nebo krátkosrstá?

Stává se, že se mě občas někdo zeptá na rozdíl mezi dlouhosrstou a krátkosrstou čivavou. Není tím myšlený rozdíl ve vzhledu nebo v délce srsti, to je každému jasné, ale týká se to povahy.

Protože jsem začínala s chovem dlouhosrstých a nyní mám krátkosrsté, jisté rozdíly v chování jsem samozřejmě zaznamenala. Ty, které se mi zdají být nejzřetelnější tu uvádím, ale jedná se pouze o výsledky pozorování čistě subjektivní a někdo jiný může mít názor odlišný.

Rozdíly  v povaze registrují hlavně chovatelé, kteří se svými čivavami sdílí společnou domácnost, prostor a čas. Naše holky s námi žijí v obýváku, ze společné sedačky se dívají na televizi, sedí s námi u stolu a nezpůsobně loudí, někdy se vnutí v noci i pod deku. Chodíme společně na výlety, jezdí s námi na chalupu a nepřijdou zkrátka ani v oblíbené hospůdce. Máme tedy dost příležitostí na to, abychom vnímali jejich povahové rysy. Nikdy jsme neměli najednou více než tři.

Ve větších chovech žijí často psi od majitelů odděleně, spíše ve smečce a chovají se tudíž trochu jinak. Při větším počtu jedinců to ani jinak není možné. Neznamená to ale, že větší chov není veden s láskou a péčí.

Dlouhosrsté čivavy se dle mých zkušeností projevují mírněji. Jsou přizpůsobivější a mazlivější než krátkosrsté.  Jsou hrdé a dovedou si zjednat respekt i před větším psem. Jsou více nebojácné a rozvážné. Mají někdy větší problém se smířit s tím, když  přijde nový psí člen do rodiny. Jsou schopné jej delší dobu ignorovat, než se spřátelí. Ale i tak se potom jedná o soužití spíše na základě vzájemné tolerance než sounáležitosti.  Hned tak s nimi nepohne nějaká maličkost a nezvedne je ze slastného dřímání na polštáři. Jsou to pohodáři a milují klid. Neznamená to, ale že nemají rády pohyb. Venku v přírodě projevují radost a každou procházku si užívají.

Krátkosrsté jsou živější a pudovější. S tím také souvisí to, že se více zajímají o veškeré dění okolo sebe a někdy to dávají najevo štěkáním, ale ne všechny stejně. Na druhou stranu jsou myslím více učenlivé a stačí jim kratší čas na to, aby pochopily co se od nich vyžaduje. Ne vždy jsou ale ochotné to akceptovat. Mazlení není určitě u nich na prvním místě, ale milují projevy naší přízně a nerady se o ně dělí.

Nacpou se nekompromisně mezi ruku právě hladící jinou psí hlavu tak, že musí nutně spočinou na hlavě jejich. Často olizují naše uši a nos tak zběsile, že se člověk nestačí ubránit. Také bych řekla, že jsou žravější. Mají stále apetit a pamlsek je tudíž přínosnou a vždy fungující pomůckou jako motivace k učení.

Krátkosrsté čivavy nejsou tak bezvýhradně společenské jako dlouhosrsté. Nebudou dělat společnost vaší návštěvě, kterou neznají. Často si od cizího člověka nevezmou ani pamlsek, pro který by se jindy rozkrájely. Naopak dlouhosrsté, dělají rády návštěvě společnost, vyskočí na sedačku a dožadují se pozornosti a hlazení.

Spojením dlouhosrstého a krátkosrstého rodiče, se často dosáhne jedinečných vlastností. Když se to podaří ve vyváženém poměru, vznikne vynikající povaha, která má v sobě to nejlepší z obou variant.

Ať je to čivava dlouhosrstá nebo krátkosrstá, dává nám celé své srdce. Miluje nás oddaně a chce, abychom to věděli.